wasd.9e Vás vítá na webu!

Pokud budeme vybírat kondenzátor pro konkrétní užití, budou nás zajímat některé z těchto vlastností:

• kapacita
• tolerance kapacity
• teplotní závislost kapacity
• napěťová závislost kapacity
• maximální povolené napětí
• ekvivalentní sériový odpor (ESR)
• ekvivalentní sériová indukčnost (ESL)
• paralelní vybíjecí odpor, nebo samovybíjecí proud
• ztrátový činitel tgΔ
• maximální dovolený proud (ripple current)
• rezonanční frekvence (nad ní se kondenzátor chová jako indukčnost)
• maximální povolená teplota
• tepelný odpor pouzdra
• činitel jakosti Q
• další vlastnosti jako cena, typ, nebo průměr pouzdra, hmotnost, životnost, střední doba bezporuchového chodu (MTBF), teplotní stálost, tvar…

Poznámky:

• při větším zatížení, např. v některých spínaných zdrojích, může být ESR důležitější než kapacita. Kondenzátory se pak vybírají s cílem dosáhnout, aby ESR bylo méně, nebo proud více než nějaká hranice. Při modernizaci se pak kapacita může značně snížit. Např. elektrolytický kondenzátor 2200 µF v nějaké konstrukci z 90. let byl nejprve nahrazen modernějším 470 µF a později dvěma MLCC 47 µF.
• Pokud není uveden dovolený proud, lze ho odvodit z ESR, tepelného odporu, teploty okolí a teploty kondenzátoru. Při neznámém ESR je možné použít tgΔ. Nejméně jeden z těchto parametrů bývá v katalogových listech uveden.

• Počet závitů
• Geometrické vlastnosti (počet závitů na jednotku délky, délka, obsah průřezu)
• Indukčnost – vyjadřuje velikost magnetického indukčního toku při jednotkovém elektrickém proudu
• Maximální zatížení – největší možný výkon elektrického proudu nepoškozující cívku
• Maximální proud – největší proud, který může procházet cívkou
• Činitel jakosti Q

• Rezistory jsou nejpoužívanějšími slaboproudými elektronickými součástkami, jejich základní funkcí je omezení protékajícího proudu nebo získání napěťového úbytku.
• Pro měření proudu (bočník)
• Do série zapojený malý odpor může sloužit i jako ochrana proti zkratu v obvodech s vysokou impedancí (například při přenosu signálu po sériové lince)
• Pro vytápění (topná tělesa)
• Měření výkonu u elektrodynamických brzd
• Pro regulaci výkonu (viz odporová regulace výkonu a rozjezdový odporník)
• Pro tlumení kmitavých obvodů
• Jako nabíjecí odpor (pro omezení proudového nárazu při nabíjení nebo vybíjení kondenzátorů)
• Zatížení signálových linek pro zvýšení odolnosti proti rušení
• Zakončení signálových linek proti odrazům

Ideální rezistor má jediný parametr, tedy svůj odpor, a tento parametr není závislý na jakýchkoliv vnějších vlivech. Podle Ohmova zákona se tedy proud protékající rezistorem s odporem R a přiloženým napětím U rovná:

{\displaystyle I={\frac {U}{R}}}

nebo naopak napěťový úbytek vzniklý na témže rezistoru, kterým protéká proud I:

{\displaystyle U={I}\cdot {R}}

Výkon daný vztahem:

{\displaystyle P={U}\cdot {I}={I}^{2}\cdot {R}={\frac {U^{2}}{R}}}

rezistor promění v teplo, to znamená, že se procházejícím proudem ohřívá. Není-li rezistor používán jako topné odporové těleso, jedná se o ztrátové teplo.

 

Náhradní schéma reálného rezistoru

Reálný rezistor je ovšem vyroben z reálného materiálu vykazujícího elektrický odpor a má určitou geometrii. Z toho vyplývá:

1. Hodnota jeho odporu je závislá na teplotě.
2. Dokáže v teplo proměnit jen určitý výkon, při větším zatížení, než na které je určen, se zničí přehřátím.
3. Hodnota bývá odlišná od jmenovité, uvedené na pouzdře (při výrobě dochází k nepřesnosti a rozptylu parametrů)
4. Má omezenou elektrickou pevnost, při aplikaci vyššího napětí může dojít k průrazu nebo poškození.
5. Mimo reálný odpor vykazuje také sériovou indukčnost a paralelní kapacitu (viz náhradní schéma). Tyto parazitní veličiny se znatelně projevují až při vyšších frekvencích procházejícího proudu.
6. Při velmi vysokých frekvencích na něm navíc dochází k tzv. skin efektu.
7. Rezistor vykazuje elektrický šum.
8. Podle materiálu použitého k výrobě je hodnota odporu závislá i na přiloženém napětí